Zažít Defqon.1 byl můj sen, který se mi letos konečně splnil. Pro mě, jako die hard fanouška, byla tento největší Harder Styles festival na světě povinnost zažít. Pojďte se vrátit v čase a společně se mnou zavzpomínat na moje zážitky. V tomto článku se dozvíte, jak takový festival vypadá, probíhá a co vše zde můžete zažít. Jste připraveni? Začínáme!
Příprava na Defqon.1
Nejsem člověk, který je zvyklý spát v kempu, takže to pro mě byla tak trochu novinka. Proto jsem to bral opravdu vážně a vzal si s sebou jak kraťasy na každý den, tak hromadu triček, jídlo co vydrží, nafukovací matraci a na poslední chvíli jsem si dokoupil i silnou powerbanku a spacák. Později jsem litoval toho, že mám jednu velkou tašku a ještě batoh na zádech, jelikož to nebylo úplně komfortní.
Nastal čas odjezdu
Na festival jsem jel autobusem s Honzou Lukešem. Odjížděli jsme v noci. Jeden zájezd jel z Brna a druhý z Prahy. V životě jsem nejel autobusem déle jak 8 hodin, takže i tohle byla má premiéra. Říkal jsem si, jak si krásně odpočinu a vyspím. Bohužel jsem byl tak natěšený, že jsem ani oko nezamhouřil a kromě krátkého mikrospánku jsem pořádně nezabral. V autobuse jsem se seznámil s dalšími účastníky zájezdu, něco jsme popili a v poledne dorazili na místo.
Jsme tady, jdeme se ubytovat!
Při vstupu do areálu Defqon.1 některé z nás prohledávali a zkoumali, co vše máme v tašce. Já přišel k Security a usmíval se na něj, pozdravil jsem ho a on se mě zeptal odkud jsem. Tak mu říkám: “Jsem z České republiky”. Pán na mě: “Máte nějaký alkohol?” “Ne, nemám, klidně se podívejte.” “To je dobrý, běžte.” To byla celá kontrola. Ovšem pokud se někdo tvářil podezřele, dokázali ho prohledat opravdu pořádně.
Já šel dál na místo, kde jsem dostal náramek a byl jsem vpuštěn do areálu. Honza Lukeš nás dovedl na naše místo, kde jsme si postavili stany. Bohužel začalo pršet, takže jsme trávili chvíle v kempu a za brány festivalu jsme se dostali až po půl 6. Déšť byl velice nepříjemný a trochu mi kazil počáteční zážitek. Hodil jsem to za hlavu, došel si koupit merch, vyměnit tokeny a koupit sáček na vodu, do kterého si můžete po celý festival dotáčet vodu zadarmo.
Je to tu, začíná zahájení
Gathering je vlastně taková Pre-Party pro ty, co přijedou už ve čtvrtek. Letos Defqon.1 otevřel 3 stage. Blue, Black a Indigo. Já utíkal na Blue, kde hluboký hlas oznámil “Warriors Welcome Home. This is Defqon One”. V tu chvíli mi začaly téct slzy. Na stagi se objevili Sub Zero Project a vše odstartovali hymnou Path Of The Warrior. Lidi zpívali a dělali neskutečnou atmosféru. Během jejich setu jsem se rozbrečel tak 5x. Hlavně při We Are The Fallen.
Dále zde vystoupil Keltek, Headhunterz a taky Sound Rush, kteří zde oznámili svůj nový label Destination. Po jejich vystoupení jsme je šli pozdravit. Dali nám úplně nová trička s logem jejich nového labelu a vstupenky na tajnou Silent party na Silver stagi. Zbytek večera jsme strávili na Black stagi při setu Spitnoise.
Blue Stage Defqon.1
Secret party se Sound Rush
Na půlnoc jsem byl pozván na Silent party na Silver stage. Mělo to být jen pro nejvěrnější fanoušky, ale na konec tam mohl každý. Nezapomenu na momenty, kdy máš na sobě sluchátka a slyšíš hudbu jen v nich a do toho všichni zpívají. Tohle bylo naprosto boží a neskutečný. Zároveň to bylo krásné zakončení prvního festivalového dne. Sound Rush zahráli svoje největší hity a zaznělo i pár klasik a novinek. Počasí se konečně umoudřilo a bylo opravdu příjemně.
Pátek je tady
Začíná být opravdu horko, proto vstanu a jdu do sprchy kde platím jeden token. Sprcha je krásně vlažná a já jsem spokojený. V 11 odcházím do festivalového areálu a jdu na Black stage na Audiofreq a jeho Hardcore Confessions. Užívám si set a konečně objevuji krásu areálu. V 1 odpoledne se konečně otevírá Red stage a přichází Opening Ceremony. Bohužel se mi Phuture Noize moc nelíbí, a tak utíkám zpátky na Black na Broken Minds, kde panuje úžasná atmosféra. Po nich stihnu ještě set od Re-Style.
Black Stage Defqon.1
Po tomhle setu si dávám odpočinek v kempu a přicházím na Unprovena na yellow stage
Yellow Stage Defqon.1
Po jeho setu stihnu ještě kousek Killshota a přecházím na The Purge and Adjuzt, po kterých jdu zpátky na Black na Major Conspiracy a následně na Barbera. Po nich utíkám na Main na The Gang a užiju si i Spotlight s Rebelion. Následuje Gearbox Night Party na Blue stagi, kde vystoupí snad všichni DJs z Gearbox labelu a celé to tam ovládnou.
Red Stage Defqon.1
Sobota začíná
V 11 jdu na Aversion. Nohy už mě celkem dost bolí, ale já se na to snažím nemyslet. Pak si dám set od Bloodlust, který mě neskutečně baví a pomalu už jdu na Red stage, kde začínají Sound Rush se svojí Destination. Po nich následuje Power Hour. Hodina šílenství, která nemá chybu, zaskáčeme si doleva a doprava a vyblbnem se. Běžím zpátky na Black stage, protože začíná Anime. Ta předvede neskutečný set a zahraje Dominator hymnu společně s MC Nolz. Po Anime se vracím zpátky na Blue stage na set od Cryex. Další je na řadě Rooler, ze kterého běžim na Indigo na Fraw.
Indigo Stage Defqon.1
Po něm už utíkám na End Show na Red, kde stihnu ještě kousek D-Sturba a jeho Reflections. Po shlédnutí úžasné End show následuje další Night Party. Tentokrát ji mají na svědomí Rough Recruits. Neskutečně užitá after a sobotní festivalový den je na konci.
Sunday Funday
V tento den hlásí, že bude největší horko a je tomu tak. Jdeme se v 11 podívat do areálu a vyzkoušet Terror sitdown. To jen sedíte jak v kině, posloucháte hudbu a zvedáte do rytmu ruce. Dál se jdu podívat na Air bed concert s JDX. Slyším Live the moment a brečim. Nejsilnější zážitek z celého Defqonu.
Po takové silné shows jsem se rozhodl jít na další velmi silnou show, a to The Theatre. Pro první ročník této speciální a velmi intimní show Q-Dance pozval Sefu. Jelikož nebylo možné Sefu vidět na jakékoliv jiné stagi během festivalu, rozhodl jsem se těch 10 eur navíc dát a jeho vystoupení si užít. A stálo to za to! Celá show byla zcela novým zážitkem, který jsem v Harder Styles ještě nezažil. Na každou show bylo vpuštěno pouze několik desítek fanoušků, kteří byli provázeni několika mimy.
Kromě samotného vystoupení Sefy, které většinou probíhalo na pianu, jsme na malé stagi uvnitř “divadla” viděli také kytaristu, houslistku a akrobatickou tanečnici, která tancovala ve vzduchu nad Sefovým pianem. Původně jsme byli všichni usazeni u stolů okolo, pódia, ale v průběhu show jsme byli vyzváni ať jsem přidáme k party okolo stage. Ke konci vystoupení jeden nadšený fanoušek začal křičet anglicky “Ještě jednu” a hudebníci si dlouho nenechali přemlouvat a požadovaný track navíc zahráli. V tak živelném a emotivním vystoupením tohle byla skutečná zlatá tečka.
V 1 jdu na Blue stage a konečně si poprvé v životě užívám set od Deluzion. Horko je tak brutální, že se vracím do kempu a snažím se být ve stínu. Zkouším různé stage, ale je takové horko a všude tolik lidí, že se odcházím koupat do jezírka a po sbalení stanu přícházíme až na legendy. Doteď mě tento poslední den mrzí, protože být více připravený, užil bych si ho neskutečně.
Defqon.1 Legends
Na stage přichází Ran-D, Adaro a B-Front a předvedou hodinový set plný starších i novějších tracků, naprostá paráda. Brečím znovu. Následují Sub Zero Project, Warface a Sefa. Po nich poslední vystoupení DJ Propheta a úžasný Closing Ritual. Naprosto úžasné sety. Už není ani takové vedro, takže super. Na konci se ozve “See you next year” a já už teď vím, že za rok pojedu znovu.
Cesta zpátky
V noci nasedáme do autobusu. Já usínám s plnou hlavou vzpomínek a probouzím se až u Prahy. Po 4 dnech konečně pořádný spánek. Cesta probíhá bez problému a odpoledne přijíždím domů.
Hodnocení festivalu Defqon.1
Pokud vyrazíte příští rok, připravte si velký obnos peněz. Jeden token vyšel skoro na 4 Eura. Malé pivo za token a velké za dva. Voda, juice a jiné nealko také za dva. Jídlo se pohybovalo mezi 2,5 až 3 tokeny. Sáček s vodou za 2 a po celý festival jste si mohli vodu doplňovat buď na toaletách a nebo u stánků. Najdete zde opravdu hodně stánků s jídlem. Každý si zde vybere na co má zrovna chuť. Zvuk na každé stagi byl super a ani jednou jsem nemusel použít špunty do uší. Po akci jsem slyšel normálně a nepískalo mi v uších.
Každá stage byla něčím zajímavá. Za 4 dny jsem je ani neprošel všechny. Areál festivalu je opravdu obrovský a každý si zde přijde na své.
Pro Hardstyle.cz – Honza
