Ohlédnutí za Devastator Hall 2022

V pátek 16. září se v Praze uskutečnil jubilejní desátý ročník akce Devastator, již po několikáté v hale. Line-up pro tento rok byl plný kvalitních DJs. Stačilo toto samotné k tomu vykouzlit z desátého výročí nezapomenutelný zážitek? Přinesl tento Devastator při příležitosti uzavření první dekády to nejlepší nebo má již svá dobrá léta za sebou? Byl tento ročník předzvěstí jeho konce a nebo právě ideálním začátkem nové dekády? Pojďte si spolu semnou celou akci zrekapitulovat a zhodnotit. 

Hned po vstupu do vestibulu Malé sportovní haly v Holešovicích, se mi naskytl výhled na celý prostor z balkonu druhého patra. Odtud jsem měl skvělý výhled, který mi pomohl se rychle zorientovat co kde je. Jakmile jsem se přesunul o patro níže ke stagi, dospěl jsem k závěru, že odkryté druhé patro je spíše nedostatkem této haly. Vestibul a balkon byl osvětlen po celé délce zářivkami, které z boku stage vrhaly ostré světlo do haly a rušily tak celkový vizuální zážitek ze show. Jelikož se v horním patře nacházely šatny a lockerboxy tak světla byla nutnost, ale rozhodně nemusela být v takovém množství. (A taky nevím, kdo by rád tančil za světla 🙂 )

Další věcí, které jsem si všiml ihned po příchodu, byl rozhodně lepší audio systém než v předchozích letech. Nabitý Funktion-One hrál po stranách stejně dobře, jako uprostřed. Ale audio není všechno! Stage jako celek pro mě byla zklamáním. Působila na mě levným dojmem a určitě nesplňovala má očekávání, která jsem měl, k výročí festivalu. Umístění laserů za zavěšené reproduktory také nebyla dobrá volba, kazilo to zážitek podobně, jako bílé světlo z druhého patra. Vizuálně pěkná byla alespoň pyramida ze žárovkových světel.

V areálů se nacházela také Hard & Smart zóna, ve které jste mohli najít případnou pomoc. Také jste si mohli v odpočinkové zóně venku koupit občerstvení, avšak pouze párek v rohlíku, jakákoliv vegetariánská či veganská možnost chyběla.

Na toaletách tekla pouze horká voda a to minimálně do jedné hodiny ráno. Po scéně, kdy dva návštěvníci dovedli svého intoxikovaného kamaráda k umyvadlu a strčili mu hlavu pod kohoutek, načež si kompletně opařil pusu, se mi udělalo nevolno. Dle mého názoru, je to ze strany organizátorů přímo skandální chování a měli by si uvědomit, že právo na studenou vodu na festivalech je zakotveno v zahraničí přímo v zákoně, tohle jsem jinde ještě nezažil.

Pozitivní bylo, že všichni umělci vystoupili a předvedli perfektní sety. Atmosféra tedy byla vcelku dobrá, ale díky malé účasti jste ten pravý festivalový zážitek mohli najít spíše jen v prvních řadách. Malá účast však byla i výhodou, protože se netvořily velké fronty. 

Jako první vystoupil Caldaro. Zahrál set, plný oldschool hardstylu, který pro rozehřátí posloužil perfektně.

Druzí vystoupili Sixtas. V tomto případě, už o warm up setu mluvit nemůžeme. Přinesli nabitý a energický set, který dle mého názoru předvedl to nejlepší, co z dnešního hardstylu známe. Během setu přestal fungovat díl led obrazovky se jménem umělců. Produkci však trvalo několik minut než na chybu přišli a opravili ji. Na kvalitu setu kluků to však vůbec nemělo vliv. 

Hned v závěsu vystoupila Mejsi. Ta jen rozjetou energii podpořila a mimo hardstyle pecky zahrála i několik Rawstyle bomb které dav přivítal s velkou radostí. Můžu potvrdit, že rodičovské povinnosti Mejsi určitě nezastavily :).

Ve 23 hodin přišel na scénu první zahraniční umělec a to Devin Wild. Mladá a divoká krev z Holandska vydávající pod Scantraxx. Zahrál úžasný set a tím krásně podpořil atmosféru, která v hale panovala. Mohli jsme slyšet i jeho nejnovější track “Sins (Of my life)”. 

”Headliner time” letos zaujal Hard Driver. Osobně věřím, že si hlavní čas večera zasloužil, protože jeho set byl velice povedený a přinesl nám to nejlepší, co jsme mohli čekat. Většinu jeho setu zaujaly pecky z jeho nového alba jako Partycrusher nebo Embrace The Physical. Velkým momentem byl též hit Rise Again.

Rejecta nastoupil hned poté, ačkoliv méně pozorný posluchač si toho nemusel ani všimnout. Rejecta měl pod sebou několik chvil stále jméno předchozího vystupujícího. Očividně chyba v komunikaci mezi produkcí a režií, jestli vůbec nějaká existovala 😉 . Každopádně na Rejectovo umění to nemělo žádný vliv a jeho set byl úchvatný. Zahrál například i “Zombie” od Ran-D, při které se rozezpívala celá hala. Mělo nám to snad připomenout, že již příští měsíc, v rámci přípravy na Hardmission, vystoupí Ran-D v Pražském klubu Epic?

Čtvrtým vystupujícím byl Warface.  Jako vždy jsme mohli být součástí úžasné show plné Rawstylu s jedinečným rukopisem právě Warface. Její součástí byla také žhavá novinka “OOH LALA”, která vyšla právě ten den.

Další v řadě umělců byla Miss K8 spolu s MC Nolz. Skutečnost, že z ničeho nic set provázel MC, na mě působila dojmem že všichni dosavadní umělci byli jen předvoj. Set samotné Miss K8 v doprovodu hrubého hlasu Nolz byl výborný ale nemůžu se osobně zbavit přesvědčení, že zapojit do show MC téměř na konci večera, nebyl od režie zrovna dobrý krok.

Předposlední vystoupil D-fence. Myslím, že výborně doplnil line-up a jeho energický set udržel pozornost stále celkem početného davu.

Celou akci zavírali Hungry Beats. Konečně jsme se dočkali titulního hitu Devastatator 2022 produkovaný právě tímto již legendárním duem. Dle mého názoru se jedná o celkem povedený kousek :).  Do konce jejich setu zůstalo jen pár odvážlivců aby celou akci zavřeli.

Ačkoliv jsem objevil několik chyb a nedostatků, hodnotím akci jako celek pozitivně a to především proto, že nám v Česku podobné akce chybí. Velké plus Devastatoru přidává právě line-up který mimo české špičky obsahoval také výborné zahraniční Dj’s. Devastator stage se letos dočkáme ještě na Imaginationu a jména která vystoupí zde, jsou v mých očích ještě zajímavější. Budeme se těšit na další akce pod značkou Devastator a doufáme, že jejich úroveň bude v další dekádě spíše stoupat, než klesat a produkce se vyvaruje opakovaných chyb.

Jakub pro Hardstyle.cz